Jak to celé vzniklo? No, přehnala jsem to krapítek s červeným Montepulcianem a bylo mi ráno příšerně špatně. Navíc jsme měli k obědu moravský brabce, znáte to, vepřový plecko, bůček, samej tuk. Děs na tu kocovinu! K tomu jsem se styděla za svůj strhanej a napuchlej obličej a přála si, aby mě nikdo neviděl. Pak mi to docvaklo. Řešením je přece islám! Žádnej chlast, žádný vepřový a burka. Tři mouchy jednou ranou.

Po tom obědě se mi zase začlo hrozně chtít spát ....

Nejdřív jsem musela nechat utratit naše dva psy, dvouletýho německýho ovčáka Báru (Barry) a ročního puberťáka rhodeskýho ridgebacka Dirka. Jsou to přece nečistá stvoření. Veterinář se, pravda, trochu divil, proč zabít dva mladý a zdravý psy. Ale je to můj majetek, ne? Já o něm rozhoduju. Stejně jako muž o mně.

Ušila jsem si burku ze starýho prostěradla a vydala se do lesa najít nějaký klacky. Ptáte se proč? Podle novely šaríi by neměl muž mlátit svojí ženu holí tlustší než palec. Tak jsem šla nějaké zákonu vyhovující pruty nalézt, ať máme šťastnou domácnost. Našla jsem, co jsem potřebovala a pak celá znavená doma opět usnula ....

V tom mě vzbudil zvuk cinkání, šoupání a funění. Bára nesl svoje vodítko a náhubek k mojí posteli. Pak mi začal olizovat obličej, zatímco přerostlý štěně Dirk se snažil nacpat ke mně pod peřinu. Cítila jsem tu vůni jejich srsti a vůni jejich lásky k paničce. Neštěkali, jen mě jemně šťouchali čenichama a olizovali. To už tolik jemně ne, byla jsem od nich celá oslintaná. "No tak, alfa fena pořád spí ale my už chceme ven. Šťouch. Líz. Haf."

K čertu s islámem!

Už jenom kvůli pejskům.